O pivovaru
Od roku 2015 navazujeme na tradici vaření piva v Českém Krumlově, která je prakticky spojena se vznikem města už od 13. století. Jako jediný lokální pivovar v Českém Krumlově navazujeme na velmi úspěšnou historickou tradici Schwarzenberského pivovaru. Do vaření jdeme srdcem a bez kompromisů. Vracíme do historického pivovaru v Českém Krumlově poctivé jihočeské pivo, kvalitní pivovarské ingredience a postupy.
Pivovar je součástí nově zrekonstruovaného centra Port 1560. Kromě prohlídek pivovarnictví a sladovnictví nabídne umělecké výstavy a workshopy, či expozice o architektuře, historii a životu v podzámčí Českého Krumlova, koncerty v Pivovarské zahradě a další bohatý program.
OD POČÁTKŮ AŽ DO SOUČASNOSTI
Vaření piva pro potřeby vrchnosti lze v Českém Krumlově předpokládat od založení hradu ve 13. století. Pivovar a sladovna stávaly do roku 1560 na IV. nádvoří zámku, před Plášťovým mostem na straně k městu. Vařilo se v něm pivo z ječných i pšeničných sladů, ředina a patoky pro minority, služebnictvo, robotující poddané a jiné.
V roce 1347 udělil Petr z Rožmberka Krumlovským mílové právo na krčmy i pivovar a město pak dostalo od vrchnosti v roce 1388 též řád pro prodej piva.

PANSKÝ PIVOVAR A ROK 1560
Vaření piva pro potřeby vrchnosti lze v Českém Krumlově předpokládat od založení hradu ve 13. století. Pivovar a sladovna stávaly do roku 1560 na IV. nádvoří zámku, před Plášťovým mostem na straně k městu. Vařilo se v něm pivo z ječných i pšeničných sladů, ředina a patoky pro minority, služebnictvo, robotující poddané a jiné. V roce 1347 udělil Petr z Rožmberka Krumlovským mílové právo na krčmy i pivovar a město pak dostalo od vrchnosti v roce 1388 též řád pro prodej piva.SCHWARZENBERSKÝ PIVOVAR
Vaření piva pro potřeby vrchnosti lze v Českém Krumlově předpokládat od založení hradu ve 13. století. Pivovar a sladovna stávaly do roku 1560 na IV. nádvoří zámku, před Plášťovým mostem na straně k městu. Vařilo se v něm pivo z ječných i pšeničných sladů, ředina a patoky pro minority, služebnictvo, robotující poddané a jiné. V roce 1347 udělil Petr z Rožmberka Krumlovským mílové právo na krčmy i pivovar a město pak dostalo od vrchnosti v roce 1388 též řád pro prodej piva.PŘELOM 19. A 20. STOLETÍ
V nové ČSR a po Mnichovu, kdy se stal pohraniční Český Krumlov součástí německého území, pracoval schwarzenberský pivovar v rekonstruovaném provozu s kotelnou o 2 parních kotlích s topnou plochou o 120 m2 a strojovnou s jedním parním strojem na 75 hP a s dynamem o výkonu 57 kW i s dostatečnou rezervou. Disponoval dále varnou z roku 1915 o varu 100 hl, strojem na sušení mláta, drtičem ledu a elevátorem na jeho dopravu.
V hospodářském roce 1927/28 byla vybavena jeho sladovna moderním strojním zařízením. Náleželo mu 7 vlastních hostinců a 4 sklady, z nichž zásoboval svá odbytiště v přilehlých okresech. Dopravě sloužily 1 osobní a 3 nákladní automobily a 1 pivní vagón. Výstav pivovaru se zřídkakdy blížil stavu před 1. světovou válkou a byl spíše výrazně nižší. Hodnota podniku dosahovala v roce 1929 přes 6 miliónů Kč a čistý výnos 855 577 Kč.
Podle dekretu prezidenta ČSR z 19.5.1945 zavedl Zemský národní výbor v Praze na veškerý majetek schwarzenberské primogenitury národní správu. To znamená, že i na Schwarzenberský pivovar v Českém Krumlově. Ten pak byl dále podle zákona z 10.7.1947 (tzv. Lex Schwarzenberg) převeden na zemi Českou. Později také došlo na krátký čas k jeho začlenění do vytvářející se organizační sítě státních statků a v roce 1949 se stal v rámci nacionalizace státním pivovarem. Dne 7.9.1991 změnil tento českokrumlovský pivovarský závod majitele a přešel prodejem v malé privatizaci za 75 miliónů Kčs do rukou firmy Dionex s. r. o. Český Krumlov, jejímiž majiteli se stali František Mrázek a Jiří Shrbený. Tato firma se od 1.3. 1993 transformovala na Pivovar Eggenberg, a. s., Český Krumlov, který ukončil svou činnost v roce 2013.
V síti Jihočeských pivovarů a jejich nástupce Pivovarů České Budějovice, s. p. se za dob socialismu sice dost pomalu, ale přece poměrně výrazně měnila jak dosavadní technická, tak i výrobní základna. Stáčírna lahví se například obměnila více než třikrát. Dřevěné kádě ve spilce byly v letech 1960 – 1971 postupně přeměněny na železobetonové. Všechna oddělení ležáckého sklepa s dřevěnými sudy se v letech 1972 – 1982 zatankovala a kapacita kvašení se tak zvýšila na 13 500 hl.
Zmodernizovala se také filtrace i chlazení. Kotelna byla v letech 1979 – 1981 plynofikována. Několikrát se v důsledku obecného vývoje obměnilo obalové hospodářství s transportní nádobou. Postupně se zlepšilo zařízení varny i stáčírny sudů a vybudovala se nová úpravna vody, což mělo výrazný efekt na zvýšení kvality piva. Vlastní výroba sladu v roce 1983 ustala a tato základní surovina se začala nakupovat hotová z obchodních sladoven. Kromě toho se realizovala i řada dalších méně významných technických úprav. Výrazně se zlepšil také stavební stav provozních budov a započalo se i s rekonstrukcí historických renesančních fasád, což mělo pro tento významný památkový objekt zvláštní cenu.
V důsledku naznačených změn a poměrně vysoké intenzity se výstav piva od roku 1950 (31 062 hl) zvýšil do roku 1990 (133 699 hl) více než čtyřikrát.